tak každý svého štěstí strojvedoucím.


Asi díky tomu, že jsem v prvním manželství dostala poměrně "pěkné školení"... jsem na tohle opatrná.

A pak - svěř se Bohu se svými plány... skončila jsem ve druhém vztahu jako živitel.
Je to obrovská zodpovědnost, na straně druhé, jsem supportována takovým servisem, že se o něm leckterému muži nesní.

Mně se nesní.. Teď bylo mnoho náročných dní, kdy jsem chtěla dělat cokoliv jiného než to, co přináší příjem. Ale - svého muže jsem si vybrala, svůj život taky, on dělá co může, já taky.
Osten závisti /ale té přejícné - v duchu - "já chci být venku taky"... mívám, to připouštím/.
Na straně druhé pracuji v klidu, pohodě, teple a JÍDLO MI NOSÍ AŽ POD NOS.

To, že nevidí binec na podlaze, to je moje úchylka.. běžný zametou :-D

A mám hotovo, takže zítra se naložím do záhonu a budu blaženě likvidovat plevel.