Přidat odpověď
Myslím, že nekomunikuji, protože nevi jak. Neuvědomují si, jak strašně tím ublizuji, kdyz neřeknou, jak moc je to vazne.
Odpoledne jsem odchazela od mamky, řekly jsme si ahoj zítra. Druhy den jsem našla na oddělení prázdnou postel a máma byla na JIPu, presun jsem pochopila se neoznamuje. Jak mi bylo, kdyz jsem hledela na prázdnou postel, je asi jasne. Na JIPu uz máma nebyla v bdelem stavu. Přítomna dr mi sdelila, že ona nic nevi a ošetřující dr tam bude az v pondělí ( byl pátek). Měla jsem divný pocit, mamka vypadala tak nějak jinak, ale říkala jsem si, že kdyby umirala, přece by mi to ta dr řekla a neodkazovala by mě na pondělí. No a v noci mamka umřela.
Nedělám si iluze, že jinde je to jinak. Dnes vím, že bych se nenechala odbyt. Na zdravotním stavu by to samozřejmě nic nezměnilo, ale kdybych to věděla, zůstala bych tam, mohla bych se rozloučit.
Přeju hodne sil, budete je potrebovat. Hlavně se nenech odbyt, věř, že ten pocit, že jsi měla něco udělat jinak, by v tobě zůstal dlouho, ne-li napořád.
Předchozí