To ne, ale mezi řádky tu vyznívá, že radši obětovat vztah (asi křehkej) s otcem, než zkusit překonat obtíže střídavky. Já bych radši (po zkušenosti dcery s víkendovým otcem a náhledem, jak vypadá vztah v dospělosti) zkusila tu střídavku.

Hele, to musej vidět oni, jestli to dítě rozchodí nebo bude bulet jako Tutenstein. A respektovat, co z toho plyne, a holt se kousnout do zadku, když to bude nepohodlný.

Já to dneska vím, o co jsme s tátou přišli, a máma to dodneška bagatelizuje, že mi přece v dětství nic nechybělo a k tátovi jsem jezdila. Jako jo, není to žádná tragédie jako u těch Maurerů, mí rodiče jsou poměrně běžný lidi, neubližujou víc než občasnejma kecama, maj mě rádi a stýkali jsme se celej život. Ale moje děti žijou v kompletní rodině a můj muž v ní vyrostl, a to je velkej rozdíl ve vztazích oproti běžnému rozvedenému modelu, který znám ze své zkušenosti.