Říkala, že ji manžel hrozně zklamal, že se s ním už dlouho nevídá, podle všeho ji pak ještě uháněl, ale nikdy mi nic neřekl. Chodila prý k psychologovi, aby se s tím vůbec mohla srovnat, manžel není v rodném listě, od doby, co se s ním rozešla, o dceru neprojevil zájem. Víte, mě to hrozně mrzí. Když jsem si to všechno přečetla. On ji opravdu hodně uháněl. Psát to někdo mně, budu mít pocit, že mě miluje až za hrob a asi to tak bylo. Kdyby to byla nějaká jednorázovka, odpustila bych mu to možná, ale tohle?