První dny ho to muselo dost bolet, takže se moc nehýbal. První noc byla hrozná, pořádně usnul až ve 4 ráno, jinak pořád poplakával a já brečela s ním. Další noci už spal normálně celou noc jako doma. Říkali, že si tak za dva tři dny zvykne a byla to pravda. Pak si normálně hrál a jak mu to zavěšení dovolilo, tak cestoval po postýlce. Krmila jsem ho vleže, to šlo dobře, akorát jsem mu nedávala polívky. Jídlo v kladenské nemocnici je jiná kapitola...Dávali mu až do sundání Ibalgin a asi první tři noci na zklidnění ještě Tramal, aby se vyspal. Přes den spal někdy jednou, někdy dvakrát, jako je zvyklý doma.
Prokrvení jsem se bála, ale bylo to v pohodě, nožičky měl normálně teplé, i když neměl žádné kalhoty a většinou nechtěl ani ponožky, které jsem mu zkoušela natáhnout aspoń na špičku.
Dnes byl ochotný udělat za ruku pár kroků, ale chodí hrozně toporně. Takže je to 15.den po sundání.