"v kuchyni na stole leží mořská panna, na konferenčním stolku máme 10 autíček, v ložnici knížku Žraloci a jiní mořští živočichové. Mně to právě přijde hezké, tahle etapa."

Paradox, ano, cítím to stejně.
Také jsem byla ráda, že mám v bytě stopy po malých obyvatelích.
Já jsem v té době svými dětmi žila a dětský svět mi nepřekážel.
Dneska už mohu mít esteticky vyladěný interiér bez rušivých elementů, ale upřímně, kdybych si mohla vybrat, měla bych raději zase ten provizorní malý byt plný hraček a v něm ty malé děti Pro mě to bylo nejhezčí období života.