Paradox - u nás to vypadá tak nějak podobně, snad všude je nějaká "dětská stopa", jednou za čas, když už toho na mě začíná být moc, tak to odlifruju zase zpátky do pokojíčku, ale stejně je to za chvíli zase zpátky...vlastně mi to ani nevadí, bez těch dětských stop by mi to připadalo takové nějaké "prázdné"....jediné, co už v obýváku nechci, jsou rozložené vláčky, silnice a rozestavěné stavebnice na zemi...s tím už ho vykazuji nahoru do pokojíčku, teď už u toho netráví tolik času, tak ať si s tím jednou za čas pohraje tam...