Přidat odpověď
dobri, studie samozřejmě existují. To vynětí homosexuality z Mezinárodní klasifikace nemocí bylo správným krokem.
Genetický výzkum:
"V roce 1952 Kallman prokázal, že homozygotní (jednovaječná) dvojčata se shodují častěji v homosexuální orientaci než heterozygotní (dvojvaječná). U homozygotů byla v jeho studii shoda 100%. V 60. letech Rainer, Green a další publikovali ojedinělé kasuistiky rozdílné sexuální orientace u homozygotních dvojčat. Častější výskyt homosexuální orientace u homozygotů potvrdili Whitam a Diamond roku 1986 (75% vs. 19%), dále Bailey s Pillardem v roce 1991 (52% vs. 22%). V roce 1993 popsal Whitam s Diamondem 75% shodu v lesbické orientaci na menším souboru homozygotních ženských dvojčat.
Bailey s Pillardem v osmdesátých letech zjistili, že strýci gay mužů ze strany matek jsou třikrát častěji rovněž homosexuální (ať již verifikovaní nebo suspektní) než příbuzní ze strany otců.
Na to navázal v roce 1993 Hamer genetickou analýzou X chromozómu u homosexuálních můžů. Nalezl u nich v úseku q 28 dlouhého raménka totožnou sekvenci nukleotidů, tedy pravděpodobný „gen homosexuality“. Tato teorie tedy předpokládá, že homosexuální orientace nebo spíše jeden z jejích subtypů je geneticky podmíněná a přenáší se podobně jako hemofilie přes pohlavní X chromozóm. Přetrvávají pochybnosti, zda vzhledem k četnosti výskytu homosexuality a omezené reprodukci gay mužů lze vysvětlit její vznik pouze takto. Jiná genetická hypotéza předpokládá, že homosexualita by mohla souviset s expresivitou mitochondriálních genů u mužského jedince, které přebírá nově vzniklý jedinec pouze od matky. Hamerova práce je metodologicky kritizována pro nedostatky srovnávacího kontrolního vzorku. Navíc tato teorie se vůbec nevyjadřuje ke vzniku ženské homosexuality."
Předchozí