V zásadě s tebou souhlasím, lidi jsou strašně líní. Začíná to spoďárovo-teplákovou kulturou v soukromí, pokračuje přes tržnicová trička a končí džínama v Národním.

Bohužel jsem v té nejnecivilizovanější oblékací skupině. Na svou obhajobu vysvětluji.
1) Maminka nás nenaučila se oblékat, koupě něčeho na sebe byl tématický zájezd do okresního města s úkolem "sehnat boty na zimu". Nikdy v dospělosti jsem si nezvykla užít nakupování a vždycky před nějakou slávou řeším, že nemám v čem jít.
2) Vzala jsem si horala, co má vlastnoručně ušitou péřovku 30 let a pořád nechápe "co je na ní špatného"
3) Pohybuji se ve velikostech 42-44 a mám ňádra dmoucí. I kdybych se teď zastyděla, vzala všechny debetní i kreditní karty a vyrazila ve svém městě na nákupy, ke své spokojenosti dotáhnu tak maximálně nějaké boty (vel. 38), jinak to budou kompromisy (střih, barva).
A to se to za poslední léta nepatrně zlepšilo.

Nechodím jak vidlák, našla jsem slušný kompromis v secondhandovém světě (je to ekologické).
Chci jen říct, že není tak snadné a přirozené mít dvanáctery elegantní šaty.