Mně nevadí na homosexuálech nic. Já říkám, že podle Bible, je homosex hřích.
Mluví se o tom ve starém i v novém zákoně. Pavel ve svých listech píše, že křesťané mezi sebou nemají tolerovat určité věci, z oblasti sexuálních hříchů vyjmenovává incest, cizoložství, homosex. Myslí se tím, že pokud lidé žijí tímto způsobem života a odmítají s tím něco dělat, nemají být vůbec spojováni s křesťany, měli být z církve vyloučeni.
V evangeliích Ježíš říká, že dokonce i to, když se těmi (a dalšími) věcmi chtěně obíráš ve svých myšlenkách, je to hřích.

Víš, podstatou křesťanského života není být dobrý, ale uvědomit si, že nikdo není dost dobrý a je potřeba se s tím svěřit Bohu a s jeho pomocí s hříchem bojovat. Bez něj to nefunguje. Neznamená to, že člověk nehřeší, ale že s tím vědomě bojuje a s pomocí Boží i vyhrává, je svobodný ty věci nedělat. Ne, že něco udělám, vyznám to, očistím se a můžu to vesele zopakovat, ale že to dělat nechci a bojuju s tím chtěním. Tomu se říká pokání, což znamená změna myšlení. A pokud stejně zhřeším, může mi být znovu odpuštěno. Je to jako s dětmi - když udělají něco nectěně, můžou nést důsledky, ale odpustíš jim. Pokud ale víš, že schválně dělají špatné věci (třeba někoho šikanují), budeš s tím bojovat a nemávneš nad tím rukou, jako že je to přece časté, tedy normální.

Kdybych měla mít něco proti homosexuálům za jejich způsob života, musela bych mít něco proti všem lidem na světe včetně sebe.
Mně jen vadí, že lidé se snaží sami sebe a hlavně všechny ostatní přesvědčit, že žít homosexuálně je v pořádku. A když řeknu, že ne, že je to hřích, spousta lidí křičí, že jsem netolerantní k homosexuálům.