Kalali,

já vlastně v podstatě také "očekávám" - slušné jednání na rovinu, a byla bych zklamaná, kdyby se mi nedostalo toho, to je fakt.

Ale stran té pomoci - cožpak ten očekávající nepočítá s tím, že ten, od něhož to očekává, nemusí být schopen takovou pomoc poskytnout? Nebo že ji třeba poskytne, ale že to pro něj bude nepřiměřená zátěž (viz třeba ta babička a dědeček, kteří zruší jakékoli svoje plány, aby mohli odpoledne pohlídat vnoučata, když děti písknou)?

Přece když někoho prosím o pomoc, tak on i já jsme dospělí svéprávní lidi a on se může rozhodnout, že takovouto pomoc není schopen nebo ochoten poskytnout, z jakého titulu by mi to dávalo právo se na něho ZLOBIT za to, že prostě na něco "nemá"?