Kapradino,

"a kolikrát jsi byla odmítnuta, když ses s prosbou o pomoc obrátila na pěstouny, tchány, sourozence, švagry, kamarády?"

Tak tchány ani sourozence nemám, na švagry jsem se nikdy neobracela, a pěstouny a kamarády si šetřím - pokud jsem požádala o pomoc a mohli, tak pomohli a byla jsem ráda, pokud nemohli, tak řekli, že to nejde a bylo to v pohodě. Čárky, kolikrát mi někdo řekl, že nemůže, si fakt nevedu, protože to nepovažuju za nic úkorného. Taky je fakt, že nežádám moc často a že si myslím, že řádově víckrát mi je vyhověno než ne.

"Nebo kolikrát ti nebylo dobře, nestíhala jsi v práci, neměla hlídání pro děti a nikdo ti pomoc sám nenabídl?" Nějak nevím, proč by toto měl být primárně problém mého okolí? Jsem dospělý člověk a mám partnera, tak snad primárně to řeším s ním a většinou to bohatě stačí.

" A kolikrát jsi nabízenou pomoc s díky odmítla, že na ni nemáš nárok a že si to zařídíš jinak?" Docela dostkrát, ne tedy s tím, že na ni nemám nárok, ale když jsem věděla, že by si babička kvůli tomu musela třeba překopat program a pro mě to nebyla tak krvavá nouze.