Přidat odpověď
Tak si tady procitam cast diskuze. Obzvlast tvuj prispevek mne nadchl.
Co kdybyste to ponekud obratili?
Hlavne se tu mluvi o babickach. Babca to ci ono nechce, neudela, nepomuze, vidi to po svem, lze...
Moje deti prijmou ode mne pomoc s vnoucaty, kdyz ji nabidnu. Neocekavaji automaticky, ze to je nejaka moje povinnost. Zrejme to maji v obraze, kdyz byly male. JEDNA babicka hlidala, kdyz mela moznost a kdyz na tom se zdravim byla tak, ze to zvladla. Druha nehlidala. Hotovo. Kazda k tomu mela nejaky duvod, zrovna tak, jako ja mam duvod hlidat, kdyz se to MNE hodi. Zeptaji se, ja reknu muzu/nemuzu, oni se zaridi jinak.
Jsou to vase deti, prarodice meli svoje. Je to vase zodpovednost, vase povinnost, vy si musite zaridit, aby neco fungovalo. Kdyz je nekomu 40, nedovede si predstavit, jak je na tom fyzicky zenska, ktera cely zivot delala, starala se, a to jeste v podminkach, jake byvaly driv. Neni jeji povinnost hlidat nekolikrat tydne, vyzvedavat eti ve skolkach a tak dale a tak dale.
Ja jsem nemela babicku, ktera by mne vubec nekdy hlidala. Proste nezvladla, nikdo to od ni neocekaval. Moje matka se nabidla, kdyz mela moznost. Ja se nabidnu, kdyz mam moznost. Moje deti to berou jako samozrejmost, nemam zadne povinnosti.
Totez, co se tyce financni pomoci. Clovek musi prizpusobit sve pozadavky svym moznostem.
Předchozí