Kdyby mi moje dcera strkala svoje peníze, které má na Honkong, abych si mohla nechat spravit zuby, tak bych s ní vyrazila dveře a nikdy bych to nepřijala. Považuju za svou povinnost se o své zuby a léky postarat sama a nebude kolem mě nikdo skákat jen proto, že jsem neschopná, nabrala jsem si půjčky, kouřím a piju jak prokoplá. To uvádím jako příklad. Je hodně rodin, kde se vlastní vinou rodiče dostanou do existenční nouze, donutí své děti nabrat si půjčky a pak je stáhnou sebou pod most.
Tohle všechno by ale bylo jinak v případě, že bych třeba celý život nemohla ze zdravotních důvodů pořádně pracovat a nemohla bych si tedy žádnou rezervu udělat. Pak bych musela nějakou tu finanční injekci od dětí asi přijmout, ale až po tom, co bych vyčerpala všechny možnosti příspěvků od státu. Zase ovšem záleží na možnostech dětí. Pokud ale lezu, od nikoho nic nechci.