Hanko,

to s tou nemocnicí pro mě spadá do kategorie "mimořádka/nemoc", o které jsem už v úvodu psala, že to vnímám JINAK než předvídatelné věci typu divadlo, práce apod.

Jinak jak tu padlo s tím prošením v situacích typu divadlo - nemám problém, když něco potřebuju, o to poprosit, přičemž to ale beru tak, že druhá strana má plné právo odmítnout a mě ani nenapadne mít jí to za zlé - jsme dospělí svéprávní lidi a já žádám o LASKAVOST a i to jako vnímám jako laskavost, nikoli jako povinnost.

To samé u kamarádů - když o pomoc požádám a kamarád mi pomůže, tak je to super a velký plus, ale když nemůže, tak mě ani nenapadne se kvůli tomu na něho zlobit.