No, Kudlo, asi tak....u nas v rodine by kohokoliv hanba fackovala, kdyby se nepodelil, at uz o hmotne statky, svuj cas, svou vetsi silu, s tim, komu se nedostava.
Jo, dovedu si predstavit, ze moje mati se vzda noveho auta, aby mi koupila pracku.

Moc toho, pravda, nemame, ale spis, nez davani a brani, bych to nazvala delenim se.

Jo, takze se prirozene pozastavuju nad tim, ze nekoho nenapadne, ze by mohl vypomoci a svym dospelym detem treba jen zprijemnit, nebo zjednodusit zivot, muze li.

Myslim, ze to posiluje urcite rodinne pouto, jistotu, ze nikdo z nas nezustane bez pomoci a bez povsimnuti a to dokonce bez toho, aby musel zadat, prosit, nebo se dokonce doprosovat. Dokonce ani nenaznacujeme. Vychyta li nekdo potrebu, ci vhodnost pomoci, proste ji poskytne.

Na druhe strane to nikdo nezneuziva a pokud nekdo dostane vynadano, tak ze si nerekl, ci dokonce utajil neco, co by si pomoc zadalo.