Tino, mně teda osobně dost vadí, když někdo usměrňuje mé děti (jsem-li u toho já či ten, kdo je má na starosti).
Pokud mu něco vadí, ať to poví mně. Na děti si každý troufne a ony se ještě neumí bránit.
Např. ta paní v cukrárně pronesla velmi nedámovsky k dítěti: Neječ tu, nejsi tu sám!
Tak to jsem se ohradila: syn neječel, ale mluvil, avšak hlasitě.

A k tomu mě napadlo: sedla by si ta dáma vedle - dejme tomu - skupiny hlučných turistů, a pak je takto usměrňovala? Myslím, že by si netroufla. Proto, jestli má nějaké připomínky, ať si vybere dospělého, rovnocenného protivníka. (V uvozovkách - nedávám je, zas by byly dvojitě.)