Tak tahle historka mi připomněla příhodu z mládí, kdy jsem si ve vlaku povídaly s kamarádkou, zcela běžná úroveň hlasitosti, věk uječené puberty jsme už měly nějakou dobu za sebou. A seřvala nás madam odnaproti, že rušíme. A za náma seděly 2 prototypově nahluchlé babky, co je bylo slyšet na celý vagón. "Kdožééé umřéééél? Jo tahléééé, tu já znala mááááálóóó" Jim samozřejmě ani ťuk. Souhlasí s Umami, že děti a mládež jsou pro některé typy, co prostě potřebují někoho seřvat, snadná kořist, na kterou si i bezdůvodně troufnou.