Asi žiju v jiném vesmíru, ale na mé děti (5 let a 2 roky) si nikdy nikdo nestěžoval. A to žijeme hodně aktivně a s dětmi navštěvujeme i akce, které nejsou určeny primárně pro děti, ale jsou pro děti vhodné a jsou na nich tolerovány. Čerstvě 2-letý třeba letos zvládl kromě 3 dětských prohlídek zámků i 1 dospěláckou na hradě. Užil si to, níkoho neobtěžoval a celá skupina se na něj tvářila moc mile. Z mých zkušeností teda vyplývá, že Češi jsou nesmírně tolerantní vůči dětem, ve vstřícnosti mají podle mě ve srovnání s cizinci ještě mezery, ale to je dáno i chladnějšími mezilidskými vztahy obecně.
Mně samotné cizí děti taky nikdy neobtěžovaly. Co mě ale obtěžuje velmi, je chování některých matek. Jen namátkou z poslední doby: sousedi mají na zahradě hodně hlasité děti, v bazénu o to víc, ale to se dá a nevnímám to. Silně ovšem vnímám jejich matku, která na ně strašným způsobem celý den ječí, ať jsou zticha. A další zážitek z dnešního večera: v restauraci na zahrádce si cca 2-leté dítě mělo samo hrát, aby matka mohla v klidu popíjet. Bohužel házelo kameny a písek na ostatní děti, což matka vyřešila tak, že několikrát dostalo na zadek, řvala na něj, dítě řvalo o to víc, prostě hrůza. Navíc tam bylo dost cizinců a ti teda fakt zírali na české výchovné metody.
Takže mně působí občas problém spíš nesoudnost rodičů, ale opačného typu, než tu bylo uváděno - nikoli bezbřeze tolerantní, ale příliš hlasitě usměrňující nebo trestající své děti.