Valkýro, tak to mám já a můj muž se cítí uzurpován, když dám průchod své přirozenosti. Až poslední dobou jsem si to začala uvědomovat, že vždycky všechny svoje stavy pasíruju přes někoho. Dříve rodiče, pak nejlepší kamarádka, pak manžel + nejlepší kamarádka. Chci se toho zbavit a poslední dobou mám stav jako Zefýr, snažím se být sama, abych nebyla v pokušení (ale zase plkám tady). Kamarádky nekontaktuju a když jo, tak jen kvůli tomu, abych to pouto úplně nepřetrhla. Netuším, proč mám potřebu každou svou emoci sdílet. Okolí tím neotravuju, většinou jsem ten zábavný společník, co si ze sebe dělá srandu a shazuje se, ale stejně prostě jsou pro mě vztahy a sdílení opravdu důležité. Vyšlo mi to i při jednom kurzu týkajícím se komunikace, kde nešlo vůbec o sebepoznávání, jen nám chtěli ukázat, čím je komunikace ovlivněna. Všichni, úplně všichni, měli výsledek na výkon. Jen já a jeden kluk na vztahy. Připadala jsem si jako exot. Nakreslili pak křivku na tabuli a já si to vychutnávala až do konce kurzu, pořád to bylo přede mnou.