"Držet dietu" je takový příhodný výraz, úplně to evokuje, že se to "chvíli vydrží", jenže co pak?

Můžu ti nabídnout trochu vlastní inspirace - od puberty jsem se několikrát snažila zhubnout, výsledky málokdy odpovídaly úsilí a hlavně nebyly trvalé. I když ten poslední byl slibný, akorát jsem záhy po něm otěhotněla, takže neposoudím. Zhubla jsem trvale před téměř dvěma lety sama od sebe (ani jsme v tu dobu neměli doma váhu, všimla jsem si, že na mě nějak začíná viset oblečení). Pokud nemám nějakou zatím nezjištěnou nemoc, je to tím, že nemám stání, pořád je co na práci v domě, kolem domu, kolem dětí, na zahradě, chodíme pěšky do školy a školky. Dokud jsem seděla ve škole nebo v zaměstnání, a taky dokud jsem bydlela v bytě, musela jsem si na aktivitu najít čas a nutit se do ní, nyní nemusím. Další věc je trvalá změna stravy. Já jsem se k ní odhodlala až po tom spontánním zhubnutí, ale už se mi párkrát potvrdilo, když jsem odcestovala a polevila, že váha jde hned pomalu, ale jistě nahoru. Ubrat nebo vysadit maso, mléko, bílý cukr, bílou mouku... a přidat zeleninu, luštěniny, celozrnné obiloviny, náležitě kombinovat a dodávat semínka, bylinky, zdravé oleje. Pořádně kousat, nejíst po šesté/sedmé večer, jíst v klidu, nekoukat při tom na televizi. A úplně nejlepší je a jde to mnohem snáz, když tvou motivací není primárně zhubnout (vzhled), ale cítit se lépe a mít více energie. Lepší vzhled se dostaví jako příjemný bonus, kromě štíhlejší postavy taky třeba pěkná pleť