Dost se hádáme s partnerem ohledně rodiného života a výchovy dětí a všeho co se týká domácnosti , někdy mi říká , že až nejsem normální . Uvedu pár příkladů nesouhlasím , že dítě je zmenšenina dospěláka a proto prostě některé věci nebude dělat , protože je zkrátka jěště dítě uvedu jen pár příkladů : např . Nebude dávat nohy na stůl , na noc nebude jíst brambůrky , nepůjde spát až se mu bude chtít , ale kdy já řeknu , bude si zuby čistit každý den ,bude zdravit, nebude obědvat obložený chlebíček , bude nosit kšiltovku v těch vedrech - a proč , protože to prostě není správné a protože jsem to řekla až bude dospělý ať si dělá co chce , ale teď je prostě dítě a snažím se aby dělal to co je spravný . Partner má přístup no tak nepozdravil a ty hned prudíš atd .. Léto trávím hodně s přáteli a jejich rodinami a nějaké mají přesně takový přístup že je to pruzení , druhá půlka je stejná jako já už jsi měl dvě zmrzky jo , tak třetí už ne , můžu brambůrky - jasně oběd nandám až budeš pak mít hlad - můžu brambůrky - ne, nemůžeš je před obědem. . Co je pruzení a co je nechat dítě žít .. Už jsem někdy v takovém stavu , že pošlu dítě před obědem umýt ruce a když mi řekne mami ja já je ale nemám špinavé a já po přesto pošlu s řečma umýt tak že asi fakt prudím . Asi bych to neřešila kdybychom oba byli za jedno , ale my jsem s partnerem úplny opak a tak se v tom placám .