Přidat odpověď
Libiku, starší syn je AS. Je úplně v pohodě (kromě očního kontaktu, podání a stisku ruky apod, to pořád trénujeme), má mezi dětmi trochu zvláštní mluvu (má jinak postavené priority), trošku trhavé pohyby, ale na první pohled rozdíl nepoznáš. A pak jsou takové situace, které ho vyvedou z míry v tu chvíli přestane "myslet" a ve své nepřiměřené obraně jedná agresivně.
Včera jsme se byli "ochladit" v obchoďáku, kde je k dispozici velká klouzačka. Kluci se klouzali, vše vypadalo v pohodě a najednou ten můj aspík agresivně strčil kluka o hlavu menšího, že málem z klouzačky spadl dolů. A to jen proto, že ten chlapeček mluvil rusky a můj kluk mu nerozumněl. Rozčilil se, že rusky mluvící lidé patří do Ruska, u nás mají být jen česky mluvící lidé atd (prostě pro něj by měl být svět přesně zaškatulkovaný)...
A takových příhod máme plno. Narozdíl od mladšího z něj nemůžu spustit oči, pořád ho musím sledovat a daří se mi (a asistence ve škole) předcházet podobným excesům. Ale ne vždycky...
Předchozí