Není to divné, přispívali jsme. V době, kdy babička pravidelně hlídala 2 až 3x týdně. Což trvalo asi půl roku.
Tou dobou jsme měli i společnou domácnost, takže jídlo jsem takřka vždy zajišťovala já (navařené obědy, i pro babičku, jogurty v lednici atd.).
Platili jsme větší podíl na nájmu, který jsme zaokrouhlovali velkoryse "nahoru", právě proto, abychom nemuseli řešit kdejakého nanuka.

Později, když už byla školka, bydleli jsme jinde a babička hlídala jen výjimečně (doléčení po nemoci), vždy měl syn v batůžku celodenní svačinu. Je to trochu extrém, uznávám, ale u nás to tak prostě bylo a nikdo se nedivil a nebránil se.