Spíš o to, co mají mít, se starej o to, co už musí umět. A že toho není málo. Nám učitelka kladla na srdce, ať děti dopředu nic neučíme, ale 3/4 třídy umělo číst. Ambiciozní rodiče všichni říkali, jak to oni néé, jak dítě samo se to naučilo. Tudíž naše dítě, které jsme to nenaučili, bylo celý rok pozadu, demotivováno, brečelo, že mu to nejde jako ostatním. Nedohnalo to, na konci roku dvojka a nenávist ke čtení se nám zlomit dosud nepodařilo.