diskuterko, věřím, že jsou ambiciózní rodiče, kteří dítě sami učí. Vidím takové kolem sebe také.
Ale vím na sto procent, že existují i děti, které nikdo neučí a ony se stejně zajímají a naučí se samy. Už se tu o tom ostatně opakovaně diskutovalo.
Já sama jsem se naučila písmena ve dvou letech, protože kolem našeho domu byla ohrada s plakáty a já jsem se ptala rodičů na jednotlivá písmena. Jako se dítě ptá na cokoliv jiného - co je tohle? Spojit si je do slov, to už jsem si odvodila sama.
Moje dítě to ve stejném věku dělalo zrovna tak: chodilo kolem zaparkovaných aut a ptalo se na espézetky. Napřed na písmena, pak na čísla. Dlouho jsem mu říkala jen: to jsou písmena, to se budeš učit ve škole, až budeš velký. Tušila jsem, že nastává problém, ale dítě se odbýt nenechá, jak známo, ptá se pořád dokola. Takže holt se ta písmena naučilo a že umí číst, to jsme poznali, když prostě najednou leželo a četlo si časopis Takhle to prostě část dětí má.