Když jsem šla do první třídy, bylo mi šest a neuměla jsem písmena vůbec. Jo, taky jsem se o ně zajímala a podle schovaných obrázků jsem jich pár uměla napsat. Když jsem se chtěla naučit číst, byla jsem striktně odmítnuta, že na to mám čas až ve škole. Plynně číst a psát jsem se pak naučila do Vánoc a několik dalších let trpěla při slabikování "pokročilých" spolužáků, co už číst a psát "uměli" - rozuměj znali psanou podobu svého jména a další slůvka, zatímco já jsem dostala ještě poslední měsíce ve školce vynadáno, že neumím uklidit věci na spaní do své police, když tam mám jasně napsané své jméno, zatímco to ostatní umí. Čili o pokročilosti dítěte to nevypovídá vůbec.
Snad jediný historicky doložený člověk, co se opravdu sám od sebe naučil číst, byl Sequoya - ale ten si to písmo musel i vymyslet a rozhodně mu nebylo šest.