Já znám zas jinou verzi: "To je?" - otázka vznesená dvacetiměsíčním batoletem, ukazoval přitom na SPZ auta. Dokud jsme mu neodpověděli, co je tam za písmeno, nebyl spokojenej (značky aut už v tý době zvládal ). S tím vystačil pár měsíců, pak se ptal na celý slova. No a pak najednou zničeho nic začal číst sám (zhruba ve dvou a půl škobrtavě, před třetím rokem plynně). Skládání slabik ho neučil nikdo.