Prožila jsem to, co píšeš s tím, že děti jsme měli větší. Jestli chceš, napiš mail a já ti popíši náš příběh. Nakonec se manžel rozhodl pro rodinu, ale ne kvůli dětem nebo mě (taky 30. bezdětná, ambiciózní a hlavně ta, která mu malovala všechno narůžovo), ale kvůli neskutečným hysterickým scénám milenky. Odluku jsem ale dala pouze po dobu prázdnin a sám si měl pro okolí vymyslet, proč bude mimo domov. Už je to několik let, takže si troufnu říct, že toto jeho pobláznění máme za sebou a váží si poté víc všeho, co společně dosáhneme nebo prožijeme. Můžeš se změnit, ale podstata tvé osobnosti zůstane stejná a to stejné platí u jiných. Jestliže vyznáváte stejné hodnoty, byli jste emociálně hodně spjati, tak bych tuto odluku nebrala jako marný "boj". Milenka bojuje, ale ty v tuto chvíli čekáš na jeho rozhodnutí. Víc, pokud máš zájem, napíšu v mailu.

Otázku financí bych asi řešila rozdělením sjm, pokud jsou dluhy, nebo darovací smlouvou na byt, abys v případě skutečného rozvodu, nemusela vypořádávat vaše bydlení (tvé a vašich dětí).