Já jsem před 42 lety četla už od pěti let, syn od čtyř, dcera od pěti, to není dobou, prostě nás ty knížky zajímaj.

Zájmy mám v podstatě pořád stejné, od první třídy, čtení, zpívání, tanec, poslech hudby, zeměpis a historii, což se tenkrát projevovalo čtením pohádek a třeba Káji Maříka, dneska už čtu něco trochu jiného.

Matika mi byla protivná už v té první třídě a dostala jsem se na střední až ke čtyřce z matiky, protože se nějak celoživotně nedokážu věnovat něčemu, co je mi protivný. Což je dost hrozná vlastnost.