Winky, to budeš mít těžké rozhodování, jestli vzít nebo nevzít. Můj již taky tvrdil, jak je to fajn příležitost, podporoval mě, že to zvládneme...no a nakonec tu změnu nese hůř než já.

Budu se snažit o pracovat víc tak, aby to neviděl, budu míň kvílet...ono taky věc, co by mě rozkvílela před týdnem, mě dnes už nechává v podstatě klidnou. A budu doufat, že se situace uklidní.

Dnes jsem s mužem mluvila, myslela jsem si, že jsem udělala akorát dusno, ale vzduch se trochu pročistil, ne hned, ale teď večer je to znát, hlavně když jsem dnes na práci krom jedné drobnosti nesáhla. Vyříkali jsme si pár maličkostí a kupodivu mi muž i pomohl se zprovozněním nového notebooku, respektive poradil s některými věcmi, na které jsem trochu tupá, to klidně přiznám, přitom ještě začátkem týdne se k tomu vůbec neměl ( i když jemu to zabere pár minut)...tak třeba to přeci jen pomohlo.

A budu přísněji posuzovat svou práci "zdarma". Nesmí z toho být pravidlo, protože co si závedu teď, to se se mnou bude vézt ccelou dobu, ale zas to nesmím přepísknout. Některé drobnosti budu brát asi jako investici do dobrých vztahů...