Hele, s výčitkama se musíš smířit.
Jestli já můžu něčím tuto dobu charakterizovat, tak jsou to výčitky.

Neustále jsem měla výčitky (a mám doteď), že:
- už jsem cosi slíbila a dávno to není hotové
- už jsem zas na dítě zaječela, ať si chvilku hraje a nechá mě na pokoji
- už zase jsem s mužem strávila v bdělém stavu asi 18 hodin za týden
- už zase dítě odložené na celý den a nevěnuju se mu
- už zas je doma pekelný bordel a nikdo kdo by to uklidil
...

Proto další zcela konkrétní rada - co jen trochu jde, neřeš po telefonu, ale po mailu. Můžu ti naprosto jednoznačně říct, že nejvíc se mi ulevilo, když jsem služební mobil nechala asistentce a jsem jen na soukromém, který nedávám cizím. Všichni, ale opravdu všichni, se naučili, že paní magistra není na telefonu, ale na mailu. Na telefonu jsem opravdu jen tehdy, když na to mám čas. Ve zbytku doby ať prostě napíšou mail a já jim odpovím, až si k počítači sednu. Po mailu komunikuju i se zaměstnanci. Můžu ti říct, že to ušetří 85% času - já když někomu telefonuju, tak se děsně vykecávám, proti tomu jsou maily stručný, věcný. Navíc je fakt můžeš vyřídit když ty máš čas, a ne když někdo volá. Nejvíc telefonů vyřídím (krom v kanclu) v autě, mám handsfree, tak si vykládám s lidma.
Pokud nepracuješ jako operátorka tísňový linky, tak není nutné viset na telefonu.

Co se týče práce na počítači, na kterou potřebuji klid, tak jí dělám třeba takhle po ránu, tj.já vstanu třeba 5:30 a než se dítě vzbudí, tak si ťukám.
Často taky trpím nespavostí, budím se nedodělanými resty, takže v noci klidně vstanu třeba na 2 hodiny a něco dělám v noci, pak zas zalehnu a spím s mrňousem třeba do 8mi.