Mladsi syn byl taky prisavka, vozila jsem ho skoro vsude s sebou, v MC jsem i ucila, meli je nejprve pro mrnousky dohodnitou pani na hlidani (7 zen, 5 deti), ale muj to bojkotoval, desne rval (a my sedely ve vedlejsi mistnosti), takze nakonec byla vyuka v herne a batolata po nas lezly a prubezne se i kojily.... No vyrostl z toho. Skolku teda jeste daval tezko (2 mesice ranniho a vecerniho breku, babicka mi neverila, ze s nim bude chodit ona, po 3 dnech vzdala). Pak prestal a na jare uz behal do skolky napred, az se mu hlavicka trepala, nemohla jsem uverit. Pak v nove skolce asi 3 tydny byl nerad, pote zase behal uz napred... Ted mu je 7, na podzim a na jare byl na tridennim pobytu se sport.krouzkem, v lete na 10ti dennim tabore. Ok. Je veselej, spolecenskej, i se samozřejmě rad přijde pomazlit.

Tak přeju hodne trpělivosti a zkoušet tu a tam, nevzdavat, chvilema povolit, chvilema vydržet, ono to půjde