Vyděšení úplně stačí. Naše malá neměla dřív strach ze psů, ale přitom měla přirozený (a přiměřený) respekt, což je u malých dětí dost vzácné. Do doby, než na ni skočil roční foundl, o hlavu větší než ona tenkrát, povalil ji a začal si s ní "hrát".
Páníček to vyhodnotil, že jí nic neudělal, protože je hodný a ještě měl problém, že si muž dovolil ho z ní sundat a říct mu, že se to nedělá (muž je celkem erudovaný čoklovod a psí fanda, vychovával velké knírače).