Oni mají svoji vlajku rádi. Dánové taky. Nic tak složitého až obskurního, jak si to našinec, jehož možnosti chápání či empatie to přesahuje, klopotně vysvětluje.
U nás se dává na vrata "Pozor, velmi hodný pes" a čokličí fotečka nebo se domy dekorují parožím, psychedelickými obrázky a nejrůznějším harampádím, ve Skandinávii se dává vlajka. Esteticky je to určitě předvoj.
U nás jako by vlastenectví nepodbarvené přiboudlinou nejrůznějšího druhu snad ani neexistovalo.
Taky si neumím představit, že v sobotu zapíchnu do buchty vlajku (naši).