Myslím, že je hezké a žádoucí, aby mezi manželi byla oboustranná duševní blízkost. A myslím, že pokud je tam někdo jiný mezi nimi, kdo na sebe "přebírá" tuhle záležitost, je to vždycky trochu problém. Ať už je to osoba stejného nebo opačného pohlaví. U toho opačného pohlaví je tam ještě riziko toho, že se do sebe "kamarádi" zamilují, nebo aspoň jeden. Takže ano, vadilo by mi to, jednak kvůli tomuhle riziku, jednak proto, že to "mám být já", s kým by měl mít můj partner to nejbližší pouto. Bylo by mi líto, že to tak není.
Jinak, taky jsem manžela musela upozornit, že mi vadí, když s kolegou diskutují na téma, jak jsou jejich partnerky vyholené. Prý si vůbec neuvědomoval, že by mi to mohlo vadit. Ale tohle za duševní blízkost nepovažuji, jen za informace intimního charakteru, o kterých já nedebatuji ani se svými kamarádkami ani s nikým jiným.