Přidat odpověď
Budu to asi ládovat postupně, vařím u toho večeři.
Rozhodně musím začít sérií Letopisy z hlubin věků - M. Paverová. Nádherně napsaný a velmi dobře přeložený baladický příběh z doby kamenné o asi dvanáctiletém klukovi, který žije s tatínkem mimo ostatní klany. Hned na prvních stránkách mu tatínka zabije medvěd a kluk se o sebe musí začít starat sám. Je to šest knih, které na sebe velmi úzce navazují a je potřeba číst je od prvního dílu, jmenuje se Bratr vlk. (Zatím komukoliv jsem to doporučila - ať dětem či jejich rodičům, byli nadšeni a o knihy se doma přetahovali). Autorka krásně popisuje život ve volné přírodě během celého roku, vztahy mezi člověkem a zvířetem, malinko si hraje s fantastickými prvky.
Od stejné autorky vyšla i další série s jiným hrdinou, tentokrát z doby bronzové, ale do češtiny byl přeložen (zatím) jen jeden díl, série se jmenuje Bohové a válečníci.
Zřejmě s ohledem na 70leté výročí konce války vyšlo i dost podařených knih pro děti o druhé světové válce a holocaustu. K nejpovedenějším podle mě patří Ostrov v Ptačí ulici - Uri Orlev. Dobrodružný příběh z varšavského ghetta je trochu robinsonka, tuším že asi deseti až dvanáctiletý kluk tam přežívá v troskách toho polorozbořeného ghetta sám a čeká, až si ho vyzvedne tatínek, kterého odvleklo gestapo. Ta knížka je velmi pěkně napsaná, působí trochu "staře", ale to by synovi čtoucímu verneovky a foglarovky nemuselo vadit.
Povedená je ještě Spočítej hvězdy od výše zmiňované Lois Lowryové, ta vypráví o pomoci Židům během války v Dánsku. Tuhle kapitolu cizích dějin jsem vůbec neznala a skutečně mě zaujala. Snad v tomto případě syna neodradí, že hlavními hrdinkami jsou dvě dívky.
Pro přemýšlivého kluka bych se vůbec nebála sáhnout po knihách Josteina Gaardera. Známý je především románovým zpracováním dějin filozofie Sofiin svět, ale i jeho knihy pro mladší děti jsou skvělé. Pro jedenáctiletého bych doporučila určitě Kouzelný kalendář (vánoční příběh) a Tajemství karet (to mě jako náctiletou hrozně nadchlo, četla jsem mnohokrát). Z jeho nových knížek je docela pěkná i Anna (filozofování o ekologii)
Když už jsem u ekologie, tak dobré jsou knihy Carla Hiaasena - Soví houkání a Jak potopit korálovou královnu. Píše o ochraně životního prostředí, nenásilně a velmi čtivě.
Fantasy moc nečtu, ale když to nejsou zrovna draci, trpaslíci a kouzelníci, ale jen fantastický nádech, tak rozhodně můžu doporučit sérii Legenda o Kožešince (kouzelně napsané, hlavní hrdinka je napůl elfka a napůl trollka, která pečuje o zvířata a přírodu, z toho příběhu se jednomu až chce brečet, jak je to dojemný - v tom nejlepším slova smyslu)
Podepisuju se pod doporučení, které tu už zaznělo: Tobiáš Lollness, z toho jsem byla dlouho vykolejená a žádná dětská knížka mi pak nebyla dost dobrá :)
Podařená dobrodružná, trochu fantasy série o cestování časem jsou fiktivní deníky Ulysse Moorea. Tři děcka objeví ve starém anglickém sídle tajemné dveře, které umožňují cestovat časem. Nejde o nějakoku extra kvalitu, ale je to pěkně napsané a strašně čtivé. Nemohla jsem se od toho odtrhnout, naštěstí to bylo jen šest knih s celkem velkými písmeny :)
Zdá se mi, že poslední dobou vychází strašně málo obyčejných příběhů s dětským hrdinou, který nezachraňuje svět, nemá nadpřirozené schopnosti a není to něco ve stylu poseroutka atd. Z těch chytrých příběhů (možná trochu náročnějších) bych vypíchla rozhodně Uzly a pomeranče od Ivy Procházkové (nikterak veselé čtení podotýkám) a Luke a Jon od Roberta Williamse (také neveselé, ale dobře to skončí)
Pokračování zas za chvíli
Předchozí