S folklorem jsem vyrostla, od dětství téměř do maturity jsem chodila do folklorního souboru na JV Moravě. Mám ho ráda dodnes. Dokonce uvažuju, že ho začnu zase provozovat aktivně.

Někdy cítím odtažitost, protože přece jen je v něm zakonzervován jiný životní styl, na koníčku vraném se dnes už tak často nejezdí a oblékáme se taky úplně jinak. Emoce zůstávají, milostné písně nebo ukolébavky platí pořád. Nebo i balady, kdy milý zabil milú, to se děje furt.

Mám ráda prolínání žánrů, když se folklor osvěží něčím jiným, třeba jazzem, jako dělá Zuzana Lapčíková, méně mě nadchne spojení s rockem, ale Vlastu Redla snáším docela dobře. :) Čechomor s filharmonií byl už trochu překombinovaný, ale i to jsem svého času hodně poslouchala.

Nakonec bych si uměla představit i to, že si zazpívám s dechovkou, ale fakt s dechovkou, ne se synťákem na Šlágru.