Nevím, kdy se to změnilo. S rodiči jsem jako dítě výletovala hodně, ale jíst v restauraci se prostě moc nedělalo, rozhodně ne v takové míře jako dnes, na výlety se vozily řízky. A do restaurace mne rodiče nebrali, dokud jsem se v ní neuměla chovat, tj. sedět u stolu, neběhat, najíst se sama příborem, nerozhazovat jídlo. To jsem uměla cca ve čtyřech letech. Taky jsem byla dobře zabavitelné dítě, stačilo mi vyndat blok a pastelky a s tím jsem vydržela čekat na jídlo libovolně dlouhou dobu. Děti, které ještě nedozrály (což není otázka věku) k tomu, aby aspoň nerušily ostatní hosty, ve mne moc nadšení nebudí a v duchu se modlím, aby příště měli jejich rodiče soudnost.