Libik, mám slepou ségru. Je z naší rodiny nejinteligentnější, studovala latinu a řečtinu, chodí sama po Praze a kdekoliv jinde, je několikanásobná mistrině světa v kuželkách, umí plést, paličkovat, podniká, pracuje pro univerzitu... A co myslíš? Když přijde do zdravotnického zařízení, mluví personál k průvodci, chovají se k ní jako k retardovi. A dělají to i lékaři. Ti teda méně než sestry, ale taky. Na úřadech je to stejné, všude je to stejné. Navíc, když jde po ulici, kdekdo jí nabízí pomoc. Poděkuje, ale dotyčný ji uchopí a vleče někam, kde ji nasraný, jaká je to nevděčnice, ponechá vlastnímu osudu. Samozřejmě ségra najednou netuší, kde je a trvá jí nějakou dobu, než se zase dostane do obrazu. Lidi kolem ní občas hlasitě komentují její postižení. Chovají se, jako by byla zvíře v ZOO. Opravdu je to tu děs. Nejlíp se tady lidi chovají k vozíčkářům, u těch se demence tak automaticky neočekává.