Jak kdy a v jaké souvislosti. Já jsem člověk vážící slova, takže to není tak, že bych se rozjela a řekla něco, co by mě pak mrzelo.
Ale třeba teď u mě v souvislosti s jednou věcí přetekl toleranční pohár a já jsem to chtěla s protistranou probrat. Jenže protistraně je to nepříjemné na toto téma hovořit, takže jsem ani vlastně nemohla doříct co a proč mi vadí a vysvětlit si to - protistrana rezolutně řekla, že se o tom bavit nebude a šla spát. Druhý den se tvářila jako by nic, čímž mi brání se k tomu vrátit - ale u mě je to nedořešené a potřebuju se v tom ještě pošťourat a tím zabránit pokračováni pro mě nepříjemných opakujících se momentů - ale protistrana je ukřivděná už teď a omluvu by jistě očekávala, hlavně s ujištěním, že to nechám být.