Já zase nechápu, proč má někdo potřebu se hádat? Se neumíte domluvit normálně? Jakože když konečně někdo zařve, tak jeho názor je vítězný?
Nehádám se s rodiči ani sourozenci, tedy co jsem dospělá, jsem nezažila situaci, kdybychom se měli hádat. Všichni jsou dost tolerantní a inteligentní na to, aby se hádali, vždy se domluvíme normálně.
Manžel je cholerik a když ho to "chytne" tak bych ho nejraději vypla a zlobím se na něj moc. Je zlý, snaží se o převahu v řevu, nadává....uráží. Opravdu tomu nerozumím, jak vypadá hádka bez nadávání. A opravdu nechápu, jak si někdo může myslet, to jsem si pěkně zanadával, vyčistil se vzduch, jedeme dál :)
Tchyně je pododbná, ale hádá se jen se svým synem, s nikým jiným. Nevím proč mají potřebu se urážet....a ona je přesně to, co je popisováno na začátku. Vyčte první poslední, prohlásí, jak jsme strašní, uráží a za týden přijede s úsměvem, jakože nic. tak jako s jejím synem jí to jakž tak vychází, když už si něco dovolí ke mě (neže by se hádala, ale urazí mne), tak ví, že bez omluvy to se mnou nepujde.Ale u ní je to prostředek k manipulaci, nic míň.