Mam poslednich par tydnu pocit, ze ji spis tlacim dopredu, aby splnila jakesi me ocekavani. Coz samozrejme vim, ze neni dobre a tak se krotim a prekvapilo me, ze dcera ma rada, kdyz od ni neco ocekavam. DObre vi, ze kdyz treba neskonci v zavode prvni, tak ji stejne moc chvalim atd. ale ze pokud vyhraje, tak ma radost nejen kvuli sobe, ale i kvuli tomu, ze jsem ji verila. Ja potrebuju mit pred sebou odmenu a za sebou bic, abych neco udelala. Dcera to mozna castecne pomamila. Ale hrozne me dneska prekvapila, jak byla sikovna a samostatna a velka, nestydela se a bavila se s detmi jako nic. Uz si nasla dve kamaradky a moc se tesi na zitra. Dneska me prosila, at ji najdu nejaky zavod, ze chce zavodit. A celkove je takova nabita energii. Rikala, ze ma nastartovanou hlavu a zda se mi, ze to na ma v hlave slusne srovnane v mezich sveho veku.