Blbě čteš. Doma u stolu se o ní mluvilo, venku se mlčelo. Já si ani nepamatuju, kdy nás přestali upozorňovat. Tak v 5 letech už jsem měla autocenzuru zmáknutou. Věděla jsem, že ve školce se kreslí rakety a tovární komíny, doma klidně Ježíšek v jesličkách. Na lampioňáku se recituje o Leninovi, v evangelickém sboru, kam jsme občas zašli (jsme katolíci) se recituje o tom, že nikde neměli místa pro milého pána Krista. Doma se nadává na komouše, venku (i na dvoře bacha, nebo nás někdo udá. Soused byl ve straně a dával nám to znát. Naši si mysleli, že je neposloucháme a nechápeme ty jejich hovory, ale naše generace měla jasno,kdy co můžeme kde ventilovat.