"ale chtěla bych si s ní popovídat mezi čtyřma očima", jako, že by tě zajímalo, jak to chodí u nich v bordelu?

Souhlasím s Z, a dovedu si představit velké děti, 2 mám. nejsou to žádní andílci a dávno se mě neptají, co smí a mají dělat. Nicméně okruhem přátel a zájmů, byť každý v jiném prostředí, dokazují, že sebe a svět vnímají normálně.

já bych v tomto případě jasně a razantně sdělila a dala najevo, že to neakceptuji, včetně symbolických a srozumitelných aktů, jako je zrušení dětského pokoje a odmítnutí sedět se "špínou" u jednoho stolu. Pokud je v dítěti cosi na téma rodina, úcta, odpovědnost, nemělo by mu to být jedno.