Tuten, vím, že to myslíš dobře ono to takhle možná vypadá...ale na to, že je extra úzkostný, tak to zase není tak hrozné...u toho tvoření často vydrží i sám, teď si občas kreslí a píše komiksy, hraje si sice u nás, ale taky nevyžaduje pozornost úplně pořád...a teď v srpnu dal v pohodě příměstský tábor na dopravním hřišti na kolech, mezi dětmi, které byly většinou o dost starší....přes noc nikde sám nebývá, babička by ochotná asi byla, ale dědeček už je hodně starý a není na tom se zdravím nejlíp, navíc bydlí kousek cesty od nás...prostě nám to nějak nepřišlo ideální... před 2 lety spal ve školce, když měli kouzelnou noc, to zvládl v pohodě....letos v létě měli jet s babičkou na 2 týdny pryč, bohužel to nakonec nevyšlo (ale ne proto, že bych ho nechtěla pustit, naopak on se dost těšil...) a teď v půlce října pojedou na 5 dní na školu v přírodě, to samozřejmě taky pojede....a s tím večerním usínáním - tam je to o tom, že dočteme knížku, zhasneme, on se přitulí a do 10 minut spí, takže to fakt neřeším, není to o tom, že bych u něj seděla hodinu a čekala až usne...on se pomaličku osamostatňuje, teď je to dost i vidět ve škole, že si víc věcí obstará sám...ale musí se na něj prostě pomalu, nechat ho k tomu dozrát...když se na něj moc tlačí, tak se stává ještě úzkostnějším, objevují se znovu noční děsy apod...