Přidat odpověď
taky sem byla protěžovaná vnučka, můj bratr i sestřenice o tom běžně mluví, u babičky to bylo opačně, ta měla nejraději nejstarší sestřenku. děda byl velmi spravedlivý, kupoval nám všem stejně až na bratra, ten byl výrazně mladší, ale když už byl ve správném věku, ale třeba sem přijela jen já, tak mu to samé, co sem dostala já, poslal domů po mně. já vlastně ani výsady neměla, bylo to spíš takové pocitové, já s ním zůstávala sedět v kuchyni u stolu a koukala jak třídí mince do alba, pořád sme si povídali, pouštěl mi vážnou hudbu. jako už skoro dospělá sem se dozvěděla důvod, je takový smutný a je to taková hořká rodinná tragédie a tehdy to hodně zapadlo.
babička oproti tomu i když materiálně spravedlivá byla, tak mi dávala hodně sežrat můj vzhled a jsem přesvědčená, že ona je velkým viníkem toho, že jsem se v době, kdy jsem byla vyhublá, nedokázala podívat do zrcadla a vnímat se reálně a byla jsem přesvědčená, že jsem tlustá tlustá tlustá! když pak z apatie přišlo to tloustnutí, nepřišlo mi to nijak divné, něco co bych měla a vůbec nějak mohla zastavit
Předchozí