Co je k tomu vede? Na jedné straně neuspokojivost pouze materialistického světa a absence přesahu do duchovní oblasti, na druhé straně prvoplánovost, lenost a naivita (reálný duchovní či náboženský vývoj vyžaduje většinou dost práce, poctivého studia, času a řadu méně či více nepohodlných činností, příkazů, zákazů a pocitů i pochybností, zatímco tohle "duchovno snadno a rychle" většinou nabízí snadno dosažitelné a efektní zážitky a stále dokola omílaná ujišťování) a nemalou roli v tom hraje touha po bezpečném spočinutí, odevzdání problémů do rukou jiných, po osobním zájmu někoho o adepta + samozřejmě zdání exotičnosti, výlučnosti, atraktivity skupiny. Chytře vymyšleno, aby se na to řada lidí chytla.... Nakonec takových skupin (tam i onde orientovaných) se najde,jejich příznivců také - jen někde to vezme hodně nebezpečný konec.