Stalo se mi při stěhování, sháněla jsem novou chůvu, měla jsem 2 malé děti, do toho rekonstrukce. Psychiatr a obvodní chtěly, abych přerušila kojení a začala brát léky. Fungovala jsem navenek normálně, v práci a v metru jsem občas měla návaly paniky a pocit, že omdlím, že nemůžu stát rovně, že si musím lehnout a taky se mi stalo, že jsem si myslela, ze zkolabuji v metru. Svět se mi houpal před očima, bolely mě strašně i záda, nemohla jsem rovně chodit.

Jinak jsem asi fungovala normálně, nikdo za mě nic mimořádného neudělal. Pomáhá mi sestra a manžel, prarodiče ne.

Akutní fáze trvala půl roku, za rok to odeznělo i bez léků. Je to 5 let. Je důležité identifikovat, co je problém a pak projít tím tunelem.

ale každý to má jinak.

pěkný den, Milada