Martino,
když jsem chodila do školy, tak jsem se nikdy nesměla dívat v TV na nic, co nebylo dostatečně "hodnotné". Pokud běželo něco, co matka za hodnotné považovala, vytáhla mne z postele klidně v jedenáct, ale abych se dívala od osmi na nějakou ptákovinu jen tak pro zábavu, to neexistovalo.
Naštěstí jsem většinu dětství strávila u babičky - ta sice na TV po večerech moc nekoukala, ale rozhlas jsem si mohla pouštět dle libosti.
Dodnes si ale pamatuju, jak jsem byla ve škole za blbce, když jsem nevěděla, co dávali večer v televizi a jak mne to štvalo.